MIDSOMMAR - svátek slunovratu

2. listopadu 2006 v 10:48 | rikke-maren |  Skandinavia, Nord
U nás ve střední Evropě je tradice svatojánské noci téměř zapomenuta. Existují ale země, kde jsou oslavy letního slunovratu nejdůležitějším svátkem v roce. Určitě není náhodou, že nejbouřlivěji se slaví tam, kde je slunce skutečnou vzácností - ve Skandinavii.

Na většině území Skandinávského poloostrova začíná zima v době, kdy u nás teprve zlátne listí. Slunce zde v zimě vychází kolem desáté dopoledne, aby se po několika málo hodinách zase schovalo za obzor a krajinu pohltila na osmnáct i dvacet hodin tma. Možná jsou to právě dlouhé a studené zimy s nedostatkem světla, kvůli kterým bojují severské země s vysokým počtem onemocnění deprese. V létě se poměr světla a tmy naopak obrací a slunce tu prakticky nezapadá. Příchod léta se zde proto odjakživa bouřlivě oslavuje. Slavnosti letního slunovratu Midsommar mají svůj původ v pohanském svátku Lugnasad zasvěcenému bohyni slunce a plodnosti. Jeho hlavní náplní byly různé magické obřady, které měly lidem zajistit dobrou úrodu během nadcházejícího podzimu. Spojení mezi sluncem a symboly plodnosti na severu Evropy stále přetrvávají. Ve Finsku se například o svátku slunovratu dodnes zapalují ohně symbolizující vítězství světla nad temnotou a zlými duchy.
MAGICKÉ KVÍTÍ
Midsommar se původně slavil v den skutečného slunovratu, tedy 21. června, kdy slunce vystoupá nejvýše na obzor a den je nejdelší. Dnes je datum oslav ve většině skandinávských zemí pohyblivé, podobně jako u našich Velikonoc. Obvykle připadá na termín mezi 20. - 26. červnem. Název svátku je ve většině zemí Skandinávského poloostrova podobný (Midsommaren, Midsommeren, Midsommar), pouze ve Finsku mu říkají Juhannus na památku svatého Jana Křtitele
Největší oslavy probíhají ve Švédsku. Po celé zemi se shromažďují lidé na fotbalových hřištích nebo v parcích. Hlavní událostí je vztyčování vysokého stožáru Midsommarstang. Vyzdobení této vzdálené obdoby naší májky se různí podle krajových zvyklostí. Stožár bývá nejčastěji ověnčený listy a květinami. Po jeho vztyčení se všichni lidé chytí za ruce a za doprovodu houslí a harmoniky tančí kolové tance, jako polskas nebo hambos.

Celé prostranství je vyzdobené květinami. Květinové věnce zdobí hlavy žen i dětí, krásně nazdobená je i sváteční tabule. Obytné domy, stáje a branky zase dekorují listy nejrůznějších stromů. Ke zvyku zdobit dům a chlév čerstvými větvičkami se váže řada pověr. Obecně se věří, že tyto listy chrání obyvatele domu před zlými nemocemi a zlými duchy. Pokud se prý tyto listy přidají do krmení ovcím, jsou zdravé celý následující rok. Jiný pramen zase tvrdí, že tři větvičky jeřábu utržené noc před Midsommar a zavěšené na strop chléva ochrání dobytek před všemi nemocemi.
Sbírání květin a bylin o svatojánské noci, tedy noc před Midsommar, má vůbec zvláštní význam. Dívka může ve snu spatřit svého budoucího manžela, pokud si dá pod polštář devatero (někdy také sedmero) kvítí natrhané tuto noc. V některých regionech musí být při sběru kvítí nahá. Magické úkony spojené s láskou jsou při Midsommar jedny z nejdůležitějších. Existuje mnoho rituálů, které umožňují potkat svého vyvoleného nebo vyvolenou či získat si jeho přízeň. Jedno švédské přísloví přeložené volně do češtiny říká, že svatojánská noc nebývá dlouhá, ale rozkvétá během ní mnoho kolébek. Není proto divu, že Midsommar je také velkou oslavou rodiny. Všichni její členové se scházejí a pořádají pikniky v přírodě nebo třeba na zahradě. Mnoho lidí uzavírá tento den sňatek či křtí své děti. O svatojánské noci můžete nahlédnout i do budoucnosti. Stačí, když si v předvečer svátku sednete pod starou jabloň a prý před sebou uvidíte celý budoucí rok.
UTOPENÍ OPILCI
Midsommaru se někdy také říká "oslavy slunce, nakládaných ryb a šnapsu". Nakládaní sledi (sill), masové kuličky (köttbullar) a všemožné saláty by neměly chybět na žádném slavnostně nazdobeném švédském stole. Základem jsou vždy nakládané ryby. Nejedná se však o žádné "zavináče", chutě bývají velmi rafinované - Švédové přidávají do nálevu cukr a různé koření, jako třeba hřebíček či anýz. Speciální masové kuličky köttbullar se zase podávají v kombinaci s ovocným džemem. Výsledná kombinace přitom vůbec není špatná. Velmi důležitou přílohou jsou vařené brambory s koprem. Na závěr přicházejí jahody v mnoha podobách - na koláči, dortu nebo čerstvé se smetanou.
Všechny tyto pochoutky se pochopitelně vydatně zapíjejí, děti obvykle pijí limonádu, zatímco dospělí si dopřávají pivo a schnapps - různé druhy tvrdého alkoholu. Součástí tradice je zpívání "dribling songs", tedy veselého popěvku předtím, než si společnost zavdá z malých skleniček.
Ve Finsku je oslava slunovratu o poznání drsnější a syrovější, obvykle se celá odehrává ve znamení alkoholu. Na březích jezer jsou zapalovány velké hranice (kokko) a kolem nich se křepčí až do rána. Součástí oslav bývá společné zpívání národních písní, v současné době je často nahrazují rockové koncerty. Je to jako kdyby se Finsko probudilo ze své zimní pochmurnosti a dychtivě se snažilo užít si slunce, než se zase probudí duchové, kteří přinášejí další zimu. Mnoho lidí se rovněž plaví v lodičkách po jezeře, což může být docela nebezpečná zábava. Každý rok se totiž na březích jezer objeví několik utonulých s vysokým procentem alkoholu v krvi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama