Islanďané podle psychologa

4. listopadu 2006 v 15:41 | rikke-maren |  Lýðveldið Ísland
Jiří Berger žije na Islandu od roku 1983. Jako psycholog působí ve školách na severovýchodě země.
Jak se Středoevropanovi jeví Islanďané?
Samostatní, dost neukáznění a uzavření. Ale poctiví a nebojácní. Dětinští ve své nezodpovědnosti a opojení materialismem (utrácejí nad poměry). Často jsou už od raného věku posedlí módou, což pramení z jejich potřeby nevypadat "bransky" a chudě. Doba bídy, špíny a zaostalosti Islandu je pořád v paměti žijících lidí.
Nakolik je život Islanďana odlišný od našich zvyklostí?
Islanďan moc neumí odpočívat a užívat si volna. Žene se do všech možných vymožeností.
Od drahých aut, televizí po domy a počítače. Islanďané jsou jedním z prvních národů ve statistikách porovnávajících počty počítačů v domácnosti připojených na internet, množství aut na osobu, počet obytných čtverečných metrů…Tady se nepije alkohol tak, jak jsme zvyklí. Pomalu, s mírou. Islanďan pije jen o víkendech, ale natvrdo. Je tu neobyčejně vysoké procento alkoholiků, což je dnes jeden z hlavních problémů společenských problémů.
Projevuje se na jejich psychice dlouhé a temné období zimy?
Zima tady byla tradičním obdobím zalézání za pec. Na lidi přicházejí deprese. I teď je to možné sledovat, hlavně na konci zimního období. Novým fenoménem jsou dnes zimní sporty. Věnuje se jim spousta lidí. V posledních letech se třeba strašně rozmohly sněhové skútry. Hlavně mladíci jsou do toho úplní blázni. Kolem Vánoc je velké pozdvižení a lidé zdobí příbytky záplavou různých světýlek, úplně přemrštěně, takže to tady vypadá jako v Las Pegas. Ale asi i to pomáhá překonat zimu a prosvětlit tmu.
Zkuste porovnat naše a jejich školství?
Jejich je příliš liberální. Děti jsou neukázněné. Podobně jako i u nás jsou i zde učitelé poměrně špatně placeni a společensky málo uznáváni. Žáci mají ročně si o šest týdnů více prázdnin, kratší školní den a méně učiva než u nás. Teď už ale vědí, že to není nejlepší. Děti jsou hodně samostatné. Je běžné, když od 13 let o prázdninách pracují.
Měl jste za manželku Islanďanku, bylo vaše manželství odlišné od toho, co známe u nás?
To neumím posoudit, ale zdá se mi, že tady jsou ženy v domácnosti častěji dominantnější. Běžně si jdou o víkendech povyrazit bez svých mužů.
Z čeho má Islanďan strach?
Že nebude moc peněz, že nebude dost ryb v moři, že bude draho. Starosti jako všude jinde ve světě. V porovnání s ostatními národy si je ale zas tak moc nepřipouští. Je optimista, někdy až praštěně, nerozumně, a vždycky věří, že se to všechno nějak vyřeší.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Toni Toni | E-mail | 17. února 2007 v 17:49 | Reagovat

ted mi neco rika jestli nahodou nejsem islandanka;-D

2 rikke rikke | Web | 17. února 2007 v 22:13 | Reagovat

Toni, a proč ne? já jsem například Norka *)

3 Toni Toni | E-mail | 19. února 2007 v 19:12 | Reagovat

rikke:jj ok;-))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama