Ingmar Bergman - Det Sjunde Inseglet

25. listopadu 2006 v 17:11 | rikke-maren |  Konungariket Sverige

SEDMÁ PEČEŤ

Svenska, 1957
Režie: Ingmar Bergman
Scénář: Ingmar Bergman (také divadelní hra)
Kamera: Gunar Fischer
Hudba: Erik Nordgren
Hrají: Max von Sydow (Antonius Block), Bengt Ekerot (Smrt), Nil Poppe (Jof), Bibi Andersson (Mia), Gunnar Björnstrand (Jöns)

Boj protikladů. Smrt hraje šachy s rytířem.. o život. Otázky života a smrti v obrazech (v symbolech). . "Já jenom ukazuju, jak se věci mají, pak ať každý dělá, jak myslí" Otázky víry "Jak máme věřit věřícím, když sami nevěříme? Co bude z nás, když chceme věřit, a nemůžeme? A co bude s těmi, kdož věřit nechtějí ani nemohou?".."Chci dospět k poznání.Nechci věřit. Nechci tušit.Chci vědět" Otázky smyslu života, jeho nicotnosti a strachu "Pak není život ničím jiným než nesmyslnou hrůzou". Smrt ... vítězí nad životem, ale úplně ho zahubit nedokáže.
Personifikovaná Smrt - tajuplná osoba s bílou nehybnou tváří v černé kápi, která se zjevuje středověkému rytíři Blockovi (Max von Sydow) - patří k filmu Sedmá pečeť neodmyslitelně jako klasický kinematografický emblém. Oproti jiným slavným filmovým fantómům, jako např. Upírovi Nosferatu nebo melancholickému smrtonoši z filmu Unavená smrt, je tento přízrak čímsi mírně "polidštěn". Tato Smrt má své drobné slabosti, ráda hraje šachy, zlomyslně se baví strachem, který u smrtelníků její příchod vzbuzuje. Své vyšší poslání však koná s neúprosnou důsledností. Odklad, který Smrt rytíři na jeho přání udělí, posloužil Bergmanovi k nastolení zásadní existenciální otázky po smyslu života. Na ni hledá Block odpověď ve chvíli, kdy selhává jeho víra v Boha, a v prodlouženém čase se mu dostane poznání o síle lidské lásky, s níž se setká v rodině potulného kejklíře Jofa. Mystická scenérie, která se na konci filmu vyjeví vizionářskému Jofovi, v níž "kmotra Smrt" vleče na horizontu soumračné krajiny průvod nebožtíků, je slavným bergmanovským záběrem. Tato podivuhodná vize ze záhrobní komikou však nevzbuzuje u Jofa děs, ale osvobozující úlevu…
Ingmar Bergman o filmu:
Jako dítě jsem provázel otce po jeho cestách, když chodíval kázat do malých venkovských kostelů v okolí Stockholmu. Tyto výpravy, podnikané na kole jarní krajinou, byly pro mne vždy svátkem. Otec mě učil jménům květin, stromů a ptáků. Strávili jsme spolu vždy den bez dotěrných zásahů rušného života.
Malému chlapci, jako jsem byl já, se zdálo kázání něčím, co je jen pro dospělé. Zatímco otec promlouval z kazatelny a shmomáždění věřících se modlilo, zpívalo či naslouchalo, já jsem upínal pozornost k tajemnému světu kostela, vytvořenému z nízkého klenboví, tlustých zdí, vůně věčnosti a zbarvenému slunečním světlem, jež se chvělo na podivném rostlinstvu středověkých maleb a na sochách vytesaných na stropě a na stěnách.
Bylo tam všechno, co si jen fantazie mohla přát: andělé, světci, draci, proroci, ďáblové, děti. Byla tam nesmírně úděsná zvířata: had z ráje, Balaamův osel, Jonášova velryba, orel z Apokalypsy. A to vše obklopovala nebeská, pozemská i podmořská krajina vzdálené a přitom důvěrně blízké krásy. V lese seděla Smrt a hrála v šachy s Rytířem. Nahá bytost s dokořán rozevřenýma očima se křečovitě držela na větvi stromu, zatímco Smrt pod ní vší silou podřezávala peň pilou. Po mírně se svažujících pahorcích vedla Smrt závěrečný tanec do končin stínů. Naproti tomu jsem se vzpínal pochmurnému dramatu, jež jsem tušil, že se odehrává na obraze ukřižování, umístěném na kůru. Moji mysl zarážela tato krajní krutost a utrpení.
Mým záměrem bylo líčit stejně jako středověký malíř, s týmž objektivním zaujetím, s touž vnímavostí i potěšením. Moje postavy se smějí, pláčí, křičí, mají strach, mluví, odpovídají, hrají, trpí, sužují se. Jejich strachem je Mor, Poslední soud, Hvězda zvaná Pelyněk.

Prázdnota je zrcadlo obrácené k mé tváři. Vidím se a zmocňuje se mě odpor a hrůza. (Antonius Block)
Vytváříme si obraz našeho strachu a nazýváme hoBohem. (Antonius Block)
Víra je hrozné utrpení. Jako kdybys milovala někoho, kdo je ve tmě, kdo se ti ale neukáže, ať voláš, jak chceš. (Antonius Block)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama