Archívy: Finsko válku s Moskvou vyprovokovalo

16. listopadu 2006 v 21:37 | rikke-maren |  Suomen Tasavalta
Finsko válku s tehdejším Sovětským svazem v zimě roku 1940 záměrně vyprovokovalo, protože mu hitlerovské Německo přislíbilo do budoucnosti územní zisky. Vyplývá to z odtajněného memoranda finského velvyslance v Německu Toiva Mikaela Kivimäkiho z konce června 1941, které zveřejnil finský ministr zahraničí Erkki Tuomioja.

Mýtus konfliktu, jejž Helsinky dosud šířily

Tzv. zimní válka se odehrála 1939 - 40. Poté, co Helsinky odmítly požadavky SSSR na pronájem základen a posunutí hranic, zaútočil SSSR v listopadu na třech frontách. Zpočátku Finové zadrželi nápor, ale poté, co po 15 týdnech Rudá armáda prolomila tzv. Mannerheimovu linii, musela finská vláda předat Moskvě část svého území a přístav Vyborg.
Kivimäki se sešel s Hermannem Göringem, jedním z nejvlivnějších nacistů. Göring radil Finsku, aby uzavřelo s Moskvou mír, a slíbil, že později "dostane zpátky i s úroky všechno, co bude muset SSSR odstoupit".
Kivimäki ve své zprávě konkretizuje, že Göring mu slíbil, že "Finsko si bude moci samo podle libosti určit průběh své východní hranice". Konkrétně prý Göring nabízel hranici daleko na východ od finských hranic před rokem 1940. Finsku měl připadnout celý poloostrov Kola, část pobřeží Bílého moře, ruská Karélie a dokonce i Petrohrad, tehdejší Leningrad, protože "jinak bude Leningrad představovat pro Finsko trvalou hrozbu".
Finský historik Heikki Ylikangas hodnotí obsah dokumentu jako důkaz správnosti své teorie, podle níž Finsko ukončilo zimní válku z let 1939-40 již s předpokladem, že za ni bude později žádat rozsáhlé náhrady. Kromě toho byla i účast Finska ve válce z let 1941-44 v roli spojence hitlerovského Německa zaměřena nejen na opětné získání území ztracených v zimní válce, ale na uskutečnění ideje rozsáhlého "Velkého Finska", uvádí Ylikangas.
Dokument odporuje oficiální finské verzi dějin druhé světové války. Ještě v březnu tohoto roku vyvolala velké rozhořčení Moskvy finská prezidentka Tarja Halonen, když v projevu ve Francouzském institutu pro mezinárodní vztahy v Paříži uvedla, že Finsko za druhé světové války "bez významné pomoci zvenčí" zabránilo tomu, aby ho obsadil SSSR.
Tento mýtus je ve Finsku veřejně podporován zejména od roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz, a tím přestala platit i dřívější finsko-sovětská smlouva o přátelství.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Oneor Oneor | E-mail | 2. února 2007 v 14:50 | Reagovat

Mnohem víc si vážím někoho, kdo přizná skutečnost, jakkoliv je pro něj nelichotivá, než někoho, kdo se za každou cenu snaží přiklánět k pro něj vhodnému výkladu. Finsko pro mě zůstane stejně kouzelné, bez ohledu na černé stopy v jeho historii, protože nynější generace už je neodčiní - může se pouze snažit zabránit dalším.

2 Jere Jere | E-mail | 25. května 2007 v 15:00 | Reagovat

Proboha! Kde jste takový žvásty vyhrabali! Jaká dohoda s Německem. Hitler dal ve třicátym devátym SSSR volnou ruku co se týče Finska (aď si ho klidně opět podmaněj - výstižněji řečeno Finsko mu bylo ukradené, nebylo v jeho sféře zájmů). Že roku 1941 šli do toho po boku Hitlera ( jak jinak měli získat zpět svoji čest a hrdost, ale hlavně své právoplatné území, které jim nehoráznym jednáním vzal bolševik ). Ano šli po boku Hitlera, ale je si potřeba také uvědomit druhou stranu mince - FINSKO odmítlo Německé požadavky na podílení se dělostřeleckém ostřelování Petrohradu, dále mimo jiné odmítlo provádět nálety na Petrohrad, Murmansk, Archandělsk, konvoje plující do Murmansku. Německu dále byl trnem v oku i ten fakt, že Finské úřady ( ambasády ) zachránily desítky (ne-li stovky) židovských občanů ( bráno celoevropově ) před koncentračními tábory, když jim udělili finské občanství. Nutno ještě dodat, že Velká Británie vyhlásila Finsku válku (pokud se namýlím-až v prosinci 1941) na neustálý nátlak Moskvy. Dá se s nadsázkou říci, že západním mocnostem bylo jasné z jakého důvodu šli finové do spojenectvý s Hitlerem. Na závěr snad už jen dodám - finové nebojovali proti západním spojencům ( s USA dokonce celou tu dobu co byli po boku Německa udržovali stiky ), nýbrž bojovali pouze na východní frontě proti bolševickému jha ( zahrnuty i  finské jednotky, které byli součástí Waffen SS - zejména u 5. divize pancéřových granátníků SS Wiking.  Finská vláda, jako podmínku pro nábor finských dobrovolníků do zbraní SS si prosadila, nasazení těchto mužů pouze na východní frontě ). Nedalo mi to, musel jsem reagovat na tento článek.

3 Jere Jere | E-mail | 25. května 2007 v 15:36 | Reagovat

Ještě mi to nedá a musím citovat slova úvodu básně Uuno Kailase

,,Hranice padá, praská led.

Přede mnou Asie, východní zem.

Za mnou je Západ, Evropský svět,

a jemu chci být ochráncem".

Ve Finsku často citovaný v 20. a 30. letech 20.století

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama