Althing vězí mezi Evropou a Amerikou

17. listopadu 2006 v 10:04 | rikke-maren |  Lýðveldið Ísland
Chceme-li spatřit místo, kde se z barbarských Vikingů jako zázrakem stali první parlamentáři na světě, je třeba zamířit na nejhistoričtější místo Islandu, do národního parku Thingvellir.
V pět kilometrů širokém údolí na břehu největšího islandského jezera se zde setkávají americká a eurasijská zemská deska. Nebo lépe řečeno rozestupují se a vzdalují.

Že jde o místo jedinečné, nepotvrzuje jenom fakt, že UNESCO zařadilo sněmovní pláň roku 2004 na svůj seznam. Jeho mimořádnost vytušili svou intuicí již první osídlenci Islandu. Jistý Grímur Geitskor, který dostal za úkol nalézt vhodné místo pro parlament, sice nevěděl nic o geologii, roku 930 ale veden geniálním instinktem zamířil na magické místo, plné podivných rýh v pláni. Ta největší z nich, tzv. Skála zákonů, je ve skutečnosti několik kilometrů dlouhý obří schod z šedivé vyvřeliny, který posloužil jako nejstarší megafon na světě.
Zde začal zasedat Althing, nejstarší parlament v Evropě i na světě. Zatímco svobodní muži Islandu, ať už velmoži, nebo sedláci, se shromáždili na pláni u majestátního jezera Thingvallavatn, hlasatel zákonů stál zády k nim a své poselství vykřikoval nahlas proti kamenné stěně. O zbytek se na tomto akusticky jedinečném místě postarala mohutná ozvěna.
Poblíž sídla zákonopravce si mohli postavit své zasedací přístřešky velmožové. Dnes jsou patrné základy asi 50 chatrčí, archeologové se ale nevzdávají a pátrají po nálezech z 10. století. "Parlamentní zasedání" trvala dva týdny v roce a vedle vyhlašování nových zákonů urovnávala spory.

Dostaveníčko dějin

Thingvellir je místem, kde si dějiny podávaly ruce. Předchůdce skromného luteránského kostelíku byl prvním vysvěceným křesťanským svatostánkem ostrova. Ostatně není divu, když právě zde roku 1000 přijala celá země křesťanství, jako první na světě demokratickou volbou.
I když konverze při zběžném pohledu do historie budí dojmem, že za den bylo vše hotovo a Island přijal novou víru bez odporu, pravý opak je pravda. Na sněmovní pláni proti sobě tehdy stála dvě přibližně stejně silná uskupení - pohanské a křesťanské. Když už se zdálo, že o změně státního kultu budou - jako tolikrát v minulosti - rozhodovat zbraně, přijal parlament na poslední chvíli bizarní řešení. Poslední a závazné slovo v celé záležitosti, proti němuž nebylo odvolání, přisoudil hlavnímu pohanskému náčelníkovi. Vůdce zmizel v přístřešku a celou noc se radil se svým svědomím a pohanskými bůžky.
To, co následovalo, patří k oněm podivuhodným dějinným zvratům, nikoli nepodobným zvolení Václava Havla za hlavu státu posledním parlamentem komunistického Československa. Muž s vikinskou helmou totiž na druhý den vystoupil před Skálu zákonů a vyhlásil, že Island se neprodleně stane křesťanskou zemí. Pohané padali na kolena, odhazovali meče, mnozí se nechávali pokřtít v blízkém horkém zřídle, a vše provázelo všeobecné nadšení nad tím, že základy evropské civilizace byly pevně položeny.

Přísný metr z Evropy

Vliv Evropy se ovšem postupně prosadil způsobem, o němž sedláci zprvu neměli ani ponětí. Například až do 13. století, kdy Island ovládli Norové, neznali trest smrti. Nová vládnoucí elita to ale rychle napravila. Na vzdálenějším konci kamenné stěny se nachází Drekkingarhylur, jezírko s horkou vodou, v němž byly v pytlích topeny nevěrné ženy. Na muže měli Norové jiný metr, za zavrženíhodný přečin typu krádeže byli sťati, zatímco menším prohřeškům, k nimž patřila chladnokrevně naplánovaná a provedená vražda, unikali jen s peněžitou pokutou.
Parlament se scházel v Thingvelliru bez přerušení až do roku 1798, význam lokality ale v novodobých dějinách neupadl, spíše naopak. Právě zde v roce 1874 dánský král Kristián IX. povolil ostrovanům ústavu, která po staletích norské a dánské nadvlády zajišťovala alespoň jistou míru nezávislosti. Zde byla 17. června 1944 vyhlášena islandská republika, a i když dnes Althing zasedá v Reykjavíku, jde-li o něco důležitého, vyrážejí poslanci po vzoru předků ke Skále zákonů.

Na samém vrcholu Atlantického valu

Z geologického hlediska je Thingvellir unikátním "švem" v zemské kůře, tvořeným četnými puklinami. Ostrov je totiž přímou a vlastně "nejvyšší" součástí Středoatlantického hřbetu, který se táhne celým Atlantikem mezi dvěma kontinenty a je nejdelším "horským" masívem planety. Island vděčí za své bytí riftu, který probíhá právě v ose tohoto hřbetu. Na ostrově pak vede riftové údolí od Reykjavíku přes Thingvellir a míří severovýchodně až do poloviny vnitrozemí, odkud se stáčí přímo k severu. Turista díky tomu může stát na vysokém návrší a pozorovat, jak se Evropa vzdaluje od Ameriky tempem dva centimetry za rok.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama