Politický systém

5. září 2006 v 12:10 | rikke-maren |  Lýðveldið Ísland
Výkonná moc patří prezidentu republiky a vládě. Volební právo mají občané starší 18 let, volby se konají každé čtyři roky. Prezident je volen v přímé volbě. Od svého vzniku měl Island pouze pět prezidentů. Prvním byl zvolen Sveinn Björnsson v roce 1944 (v čele státu byl po dvě čtyřletá volební období do roku 1952). Druhým byl Ásgeir Ásgeirsson (1952 - 1968), poté byl lidem po tři období zvolen Kristján Eldjárn (1968 - 1980). První prezidentkou na světě, která byla zvolena ve veřejné volbě byla Vidís Finnbogadóttir. Svůj úřad zastávala 16 let (byla opětně zvolena v letech 1984, 1988 a 1992). Pátým prezidentem je Olafur Ragnar Grimsson, který byl poprvé zvolen v roce 1996, podruhé v roce 2000.

Od roku 1987 má Alhting 63 členů. Volby jsou založeny na poměrném hlasování, každá strana může navrhnout své kandidáty do 8 okrsků. Na základě místních voleb je vybráno 37 poslanců přímo, 12 z výboru hlavního města a dalších 14 míst obsadí politické strany. Tím se vykompenzují rozdíly mezi okrsky a celková parlamentní reprezentace odráží poměr hlasů na národní úrovni. Jednokomorový parlament se schází od roku 1991. Předsedá mu mluvčí, který je vybrán z řad vládních stran. Návrhy zákonů jsou čteny třikrát obvykle poté, co prošly výbory. Po podepsání zákona prezidentem a ministrem kabinetu je zákon přijat. Pokud by prezident zákon nepodepsal, byl by návrh předložen k celonárodnímu referendu. To se však zatím nikdy nestalo.

Funkce prezidenta je chápána jako symbol národní jednoty a prezident se zásadně nezúčastňuje stranické politiky a ani jinak nezasahuje do politického dění. Pokud je třeba doplnit dodatek k Ústavě, musí se rozpustit parlament a konají se nové volby. Po nových volbách o přijetí dodatku rozhojuje nově zvolený Althing.

Jakákoliv změna nebo zásah do církevních záležitostí musí projít referendem.

Ve vládě je 10 ministrů, kteří řídí 13 ministerstev včetně úřadu premiéra. Dosud nikdy žádná strana nedokázala získat majoritu ve volbách. V Althingu je zastoupeno pět politických stran. Nejsilnější stranou je Strana nezávislosti (založena v roce 1929). Druhou nejsilnější stranou je Strana pokroku (od roku 1916). Dalšími stranami jsou Sociální demokrati (1916), Lidová aliance (1968) a Ženská aliance (založena v roce 1983 jako první feministická platforma, která poprvé na světě vstoupila do parlamentu).

Od roku 1992 je důsledně oddělena soudní a výkonná moc. Místní zastupitelstva jsou zastupována 27 městskými a oblastními šerify. Na Islandu nyní existuje 223 městských a místních správ, přičemž každá oblast má svoji vlastní radu a v ní má každá osada svého zástupce.

Počet zastupitelů v městských radách je mezi sedmi až patnácti, oblastní rady mají tři až sedm členů.

Soudní dvůr má dvě instance. Nižšímu předsedají magistráty. Nejvyšší soud v hlavním městě má 5 soudců a tento soud je zároveň soudem odvolacím.

V Reykjavíku sídlí jeden zvláštní soudce pro nižší kriminální dvůr a další soudce je ustanoven pro občansko-právní soud. Existují i speciální soudní dvory jako např. Soud pro mořské právo - ten se zabývá například nehodami na moři. Jiný soud se zabývá kupř. pracovním právem.

Úřad státního prokurátora vznikl v roce 1961.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama