Tomas Tranströmer - Kameny

Kameny, které jsme hodili, slyším
padat jako sklo čisté léty, co plynou. V údolí
zmatené činy okamžiku poletují
z koruny na korunu, jejich skřeky
tichnou ve vzduchu řidším, než
je náš současný, jako vlaštovky se
vznášejí z vrcholku
na vrcholek, dokud nedosáhnou
nejvzdálenější náhorní planiny
na hranici bytí. Tam padají
všechny naše skutky
jako sklo čisté
ke dnu, co existuje
jenom v nás samých.
 

Gunnar Gunnarsson - Rod na Borgu, úryvky

Hvězdy na východě bledly a bledly, až se ztratily docela a den se pomalu začal objevovat nad horami. Mraky se také ponenáhlu vytrácely z oblohy. Jenom na západě visely nakupeny, jako by jinde nebylo tichého místa, kam by se byly mohly uchýlit. Den se šířil, obloha ztrácela hlubokou modř, až nakonec modravý tón sotva prosvítal na zářivě bílé klenbě nebeské.

*** *** ***

Vřesoviště na skalních svazích zářila krvavě rudě, jako by sama sobě i ostatním chtěla namluviti, že je to lesk života a ne smrti. Fjord i řeky se leskly jako plocha zrcadel, jako by nikdy nebyly přišly ve styk s bouří a vlnobitím. I tráva na lukách, kde nebyla posekána, usmívala se na nový den; každé stéblo, žluté již a povadlé, neslo na konci kapku rosy, s níž si pohrávaly sluneční paprsky. Na posečených lukách ležel stříbřitě třpytivý koberec mlhy.

*** *** ***

"Mé drahé hory," pomyslil si, "jak jste krásné! Vrcholy vaše, jeden vedle druhého, ční k nebi. Některé rýsujete tak měkké linie; místy máte čarokrásné zelené svahy. Ale nejkrásnější pohled je z vrcholů, odkud jest viděti všechna lesknoucí se skalní jezírka. A jak krásný je Borgarfjall s mnohotvárnými skalisky! Nejhořejší strmí přímo kolmo k nebi. A nebyl tam nahoře ještě nikdo... kromě orlů."

Jon Fosse - Eseje, recenze

"Nemám rád knihy, ale milujem literatúru."



Eseje sú ohraničené rokmi 1989 - 2000 (okrem textu Slovensko a Nórsko, 2016). Od začiatku do konca cítime v nich typickú autorovu poetiku ("... domnievam sa, že môj spôsob písania s jeho zaklínajúcimi opakovaniami má veľa spoločného s jazykom v Biblii a kresťanskej tradícii."), osobitne veľmi zvláštny a príťažlivý rytmus, ktorý je prítomný aj v jeho próze. Jon Fosse uvažovaním a príznačným štýlom vytvára vo svojich esejach istý druh zaujímavého napätia, charakteristický aj pre jeho prozaické dielo.

Autor si zdanlivo protirečí, necháva čitateľa priam v neistote, aby po dlhšom premýšľaní vypovedal jednoznačné, spravidla pôvodné tvrdenie. Eseje obyčajne začína výrokom niekoho iného o niečom, čomu sa potom venuje polemicky a interpretačne, inokedy ich komponuje príbehovo, a tak nadobúdajú charakter takmer poviedky. Fosse vychádza z teórie renomovaných filozofov či literárnych vedcov, ich názory dopĺňa svojimi a často s ich teóriami nesúhlasí.

celá recenze na dennikn.sk
 


Jon Fosse - Kant, recenze

Ak by sa niekto rozhodol napísať knižku pre detského čitateľa o filozofii Immanuela Kanta, pravdepodobne by sa už vopred stretol so skepsou a podozrením, že niečo také nemôže myslieť vážne. Kant, predstaviteľ nemeckej klasickej filozofie, spôsobil svojimi myšlienkami vo filozofii zásadný obrat. K témam, ktorými sa zaoberal, patril vesmír, jeho vznik a vývoj, ale aj možnosti ľudského rozumu a jeho hranice v poznávaní sveta. A takúto zložitú tému sa podujal symbolicky, v náznakoch priblížiť detskému čitateľovi - pravdaže adekvátnym spôsobom - nórsky spisovateľ Jon Fosse. Autor pokladaný za najväčšieho súčasného nórskeho dramatika si zvolil pre takúto detskú knižku jednoduchý príbeh, ktorý vlastne ani nie je príbehom, ale rozhovorom medzi intelektuálne založeným otcom a jeho osemročným, hĺbavým a senzitívnym synom.

Tretiak Kristoffer sa rád zamýšľa nad otázkami, ktoré väčšinu jeho rovesníkov pravdepodobne ešte nezaujímajú. Zvedavé a premýšľavé chlapča si pred spaním často premieta v mysli, kam až siaha vesmír, čo znamená nekonečnosť alebo čo znamená existovať, aký je rozdiel medzi niečím a ničím, inokedy ho zase trápia otázky, čo všetko možno poznávať a prečo nemôžeme niečomu porozumieť… Mnohé otázky v ňom vzbudzujú strach, s ktorým sa zdôveruje ockovi. Ten synovi čosi vysvetlí, čosi naznačí, predovšetkým ho však upokojí, a to nielen prísľubom, že raz, keď bude väčší, bude si môcť prečítať knihy istého múdreho pána Kanta a mnohé veci, ktoré ho teraz ľakajú, bude môcť pochopiť, ale najmä tým, že mu dáva pocítiť svoju lásku, svoju prítomnosť a účasť na tom, čo chlapča prežíva, citlivé pochopenie pre jeho detské trápenia…

Láskavú, empaticky ladenú atmosféru, akú vycítime počas rozhovorov otca so synom, podčiarkujú bohaté ilustrácie, rovnako lyricky jemné ako texty tejto krásnej "filozofickej" knižky, ktorá môže osloviť aj staršie deti, prípadne ich rodičov - a tých zároveň inšpirovať k podobným chápajúcim rozhovorom…

litcentrum.sk

Audun Mortensen - Zvířata, která jsem potkal

Dyr jeg har møtt

... aneb ideální čtení, když máte pár promile v krvi


Tyhle bajky jsou fakt úlet a docela mě mrzí, že jsem je četla střízlivá, to by byl (alespoň si to myslím) zážitek jiného kalibru.


"Prase divoké si přeje umění jako ze sedačky ve vlaku, z níž někdo právě vstal."

"Lední medvěd definuje intimitu jako ultimativní zkušenost s tím, že by se cosi mohlo stát a bez druhého by k tomu dojít nemohlo."

"Na případu sépie a jejího míšení fikce, žurnalismu a autobiografie je patrno, jak nesnadno se dosahuje patřičného odstupu od tématu, jenž je pro umění nezbytný."

Muž jménem Ove

21. ledna 2017 v 19:13 |  kultur-seksjonen

En man som heter Ove


Před rokem a půl jsem četla knihu, tento týden jsem viděla film. A musím říct, že mě dojal víc, než kniha. Pokud se Ove bude promítat ve vašem kině, určitě si na něj zajděte. Je to mrzout s velkým srdcem, kterého nemůžete nemít rádi.


Čtenářská výzva 2016

23. prosince 2016 v 17:44 |  kultur-seksjonen
Za chvíli máme nový rok a s ním i Čtenářskou výzvu 2017. Aby seznam z Čtenářské výzvy 2016 neskončil v hlubinách internetu, zveřejňuji jej zde. Buďiž třeba někomu inspirací.


1. Kniha začínající stejným písmenem jako tvé křestní jméno - Po zarostlých stezkách

2. Kniha poprvé vydaná v roce 2016 - Múza z lodi Argó

3. Kniha z žebříčku 100 nejlépe hodnocených knih - Saturnin

4. Kniha napsaná nebo inspirovaná skutečností - Velký Nor

5. Kniha, která byla přeložena do angličtiny - Jiný život

6. Kniha, která má méně než 200 stran - Sny Olavovy

7. Kniha, která byla zfilmovaná - Dívka s pomeranči

8. Kniha, která má více než 400 stran - Noční vlak do Lisabonu

9. Kniha od veřejně známé osobnosti (ne spisovatele) - Jak jsem se stal primátorem Reykjavíku

10. Kniha povídek - Se světem nepohneš

11. Kniha od českého autora - Pašerák snů

12. Kniha od autora píšícího pod pseudonymem - Volání Kukačky

13. Kniha autora oceněného Nobelovou cenou - Kat a jiné povídky

14. Kniha přečtená za jediný den - Národní satanista

15. Kniha s číslem v názvu - 1Q84: Kniha 1 a 2

16. Oblíbená kniha tvého dětství - Navzdory básník zpívá

17. Kniha doporučená kamarádem - Společenstvo Prstenu

18. Kniha o přátelství - Astrid a Veronika

19. Populárně naučná kniha - Antropologie multikulturních společností

20. Kniha od autora mladšího 30 let - 40 dní pěšky do Jeruzaléma


Jostein Gaarder v rozhovoru s Markem Ebenem

Jostein Gaarder ve velice příjemném rozhovoru s Markem Ebenem Na plovárně.


Řeč byla převážně o Sofiině světě, byly ale zmíněny i knihy Anna, Hrad v Pyrenejích a Dívka s pomeranči.

P.S. povšimněte si fešácké kravaty Marka Ebena

Steinar Bragi - Planina

Nad celou přírodou byl klid. Stíny na obzoru potemněly, chvíli se ostře rýsovaly proti nebi a pak splynuly s nocí.


Taková zvláštní... moc dobře nevím, co si o ní mám myslet... co bylo skutečné? co už ne?

Projev Haralda V. z 01.09.2016

17. září 2016 v 17:03 |  Kongeriket Norge
Paní předsedkyně Vlády,
Pane místopředsedo Stortingu,
Pane předsedo Nejvyššího soudu,
Drazí přítomní!
Poté, co jsme během mnoha let procestovali skoro celou zemi, je mi velkým potěšením, že mohu hostit představitele z celého Norska.
Srdečně vítejte u nás!
Vy, kteří jste se zde shromáždili, představujete celou šíři toho, čím dnešní Norsko je.
A co je vlastně Norsko?
Norsko jsou vysoké hory a hluboké fjordy. Norsko jsou pláně a skalnatá pobřeží, ostrovy a souostroví, úrodné pastviny a zvlněná vřesoviště.
Moře omílá norské břehy ze severu, západu a jihu.
Norsko je půlnoční slunce a polární noc. Norsko je kruté i mírné zimy, je teplá i studená léta.
Norsko je podlouhlou zemí s řídkým osídlením.
Norsko jsou však především lidé.
Norové jsou lidé z oblastí severonorských, středonorských, jihonorských - a lidé ze všech dalších regionů. Norové jsou také přistěhovalci z Afganistánu, Pákistánu, Polska, Švédska, Somálska a Sýrie. Moji prarodiče se před 110 lety přistěhovali z Dánska a Anglie.
Není vždy jednoduché říci, odkud pocházíme a jakou máme národnost. To, čemu říkáme domov je tam, kde leží naše srdce. A to je něco, co není vždy možné vymezit hranicemi zemí.
Norové jsou mladí a staří, vysocí i malí, chodící a pohybující se na vozíku. Stále více Norů se dožívá věku vyššího sta let. Norové jsou bohatí, chudí a i někde mezi tím. Norové mají rádi fotbal, házenou, lezení po horských vrcholech a jachtaření - zatímco jiní mají nejraději povalování na gauči.
Někteří jsou sebevědomí, zatímco jiní sotva uvěří, že jsou dostatečně dobří, takoví, jací jsou.
Norové pracují v obchodech, v nemocnicích a na ropných plošinách. Norové pracují na tom, abychom byli v bezpečí, pracují na tom, aby naše země byla čistá a bez odpadků a hledají nové cesty pro zelenou budoucnost. Norové jsou zemědělci a rybáři, vědci a učitelé.
Norové jsou angažovaná mládež i moudří starci. Norové jsou svobodní, rozvedení, žijící v rodinách s dětmi i dlouhodobých manželstvích. Norové jsou dívky, které milují dívky, chlapci, kteří milují chlapce, a dívky a chlapci, kteří se milují navzájem. Norové věří v Boha, v Alláha, ve Vesmír a v nic. Norové mají rádi Griega, Kyga, Hellbillies, Kari Bremnes.
Jinými slovy: Norsko jste vy. Norsko jsme my všichni.
Když zpíváme svou národní hymnu "Ano, milujeme tuto zemi", měli bychom mít na paměti, že zpíváme o sobě samých. My jsme totiž ta země, a proto je naše hymna vyznáním lásky k norskému národu.
Mou největší nadějí pro Norsko je to, abychom byli schopni se starat jeden o druhého. Přeji si, abychom dále rozvíjeli tuto zemi a nadále ji budovali na principu důvěry, partnerství a velkorysosti.
Přeji si, abychom, i přes všechny naše rozdíly, cítili, že jsme jeden národ. Že Norsko je jedno.
Ještě jednou Vás zde vřele vítám a doufám, že zde spolu strávíme příjemnou chvíli.
Mnohokrát děkuji.

překlad zveřejněn na www.noramb.cz

Steffen Jacobsen - Trofej

"Tady by se se ztratila celá armáda" prohodila. "Tady není...nic."
"Žije tady jen pár Sámů a jejich sobi."
"Kde?"
"Čistě teoreticky."

Jedna z částí, která pobavila. Jinak to bylo docela drsné čtení.

Okresní soud v Lundu

31. července 2016 v 13:16 |  Konungariket Sverige

Okresní soud, švédsky tingsrätt, sídlí v blízkosti vlakového nádraží na ulici Byggmästaregatan 2.

Je místně příslušný pro oblasti Skåne: Eslöv, Hörby, Höör, Kävlinge, Landskrona, Lund, Staffanstorp, Svalöv, Lomma.

Sjón - Múza z lodi Argó

MOŘE JE HNACÍ SILOU SEVERU!

Píše se rok 1949 a Islanďan Valdimar Haraldsson, svérázný osmdesátník se zvýšeným zájmem o vliv konzumace ryb na vyspělost nordické rasy, se ocitá na palubě dánské nákladní lodi směřující na své vůbec první plavbě k tureckému pobřeží Černého moře. U kapitánova stolu, k němuž je přizván, se Valdimar seznamuje s druhým kormidelníkem Kaineem. Z něj se vyklube pozoruhodný vypravěč, který po večerech baví posádku příběhem o tom, jak se s Iásonem a dalšími Argonauty plavil do Kolchidy pro zlaté rouno. Obě výpravy jsou však záhy přerušeny:
MS Elizabeth Jung-Olsenová čeká na náklad surového papíru v jednom z norských fjordů, bájná Argó musí zakotvit u břehů ostrova Lémnos, kde se tolik očekávané milostné hrátky s tamními obyvatelkami promění v několik měsíců trvající noční můru. Pojítkem mezi těmito dvěma světy je kousek ztrouchnivělého dřeva - ve skutečnosti lidským hlasem obdařený úlomek přídě mnoha hřeby sbitého korábu Argó.


Fredrik Backman - poděkování čtenářům

Babička pozdravuje a omlouvá se - poděkování autora

"Nejvíc ze všeho děkuji Vám čtenářům. Nebýt vašeho nanejvýš pochybného vkusu, musel bych si s největší pravděpodobností najít pořádnou práci."

(neubránila jsem se úsměvu; a taky mi lichotí, že patřím mezi ty s pochybným vkusem, jelikož mi kniha učarovala)


Další články


Kam dál